Křtiny patří k našim nejstarším poutním místům. Podle starého vyprávění ve zdejším údolí křtili sv. Cyril a Metoděj i jejich žáci. Odtud je odvozeno i latinské jméno Křtin – Vallis Baptismi – údolí křtu. První písemná zpráva o Křtinách je papežská listina z roku 1237. Roku 1299 udělil moravský biskup četné odpustky křtinským poutníkům, což přispělo ke zvýšení popularity Křtin jako poutního místa. Za husitských válek i pozdějších válečných událostí naše místo velmi utrpělo, ale nezaniklo.
Největší rozkvět prožívaly Křtiny v 17. století. Tehdy se staly poutním střediskem celé Moravy, neboť podle záznamů farní kroniky přicházelo do Křtin mnohdy 30 000 – 40 000 poutníků. Řádovým bratřím usazeným v tehdejším klášteře vypomáhalo až sto dalších pomocných kněží. Takovému množství návštěvníků Křtin nevyhovovala kapacita tehdejších dvou menších kostelů, proto byla v létech 1728 – 1750 vystavěna nová velkolepá svatyně. Návrh výstavby kostela vypracoval nejvýznačnější barokní architekt své doby – Giovanni Santini. Svou výzdobou i architektonickým pojetím je křtinská svatyně právem nazývána perlou Moravy – dodnes je náš kostel důkazem důležitosti a významu Křtin v 18.a 19. století.
Ve středu zájmu mnoha křtinských poutníků je i milostná socha, která je pokládána za divotvornou. Její původ je zahalen rouškou tajemství – kámen, z něhož je vytvořena pochází pravděpodobně z Francie, socha samotná je však dílem slovanských sochařů. Dodnes je nazývána Scutum Moraviae – Záštita Moravy. V dnešní době je kostel náročně renovován tak, aby mu mohl být přiznán titul Baziliky minor.
I Křtiny samotné prošly mnoha změnami – seznamte se i Vy při procházce Křtinami s překrásným prostředím obce. Křtiny patří k našim nejstarším poutním místům. Podle starého vyprávění ve zdejším údolí křtili sv. Cyril a Metoděj i jejich žáci. Odtud je odvozeno i latinské jméno Křtin – Vallis Baptismi – údolí křtu. První písemná zpráva o Křtinách je papežská listina z roku 1237.
Roku 1299 udělil moravský biskup četné odpustky křtinským poutníkům, což přispělo ke zvýšení popularity Křtin jako poutního místa. Za husitských válek i pozdějších válečných událostí naše místo velmi utrpělo, ale nezaniklo.
Městys Křtiny se může pochlubit nejen dominantním barokním chrámem Panny Marie, ale i nově zrekonstruovaným zámeckým parkem. Chrám Panny Marie je denně volně přístupný pro veřejnost a v době poutí je také zpřístupněna unikátní kostnice.
Mezi nejvýznamnější jeskyní Moravského krasu s bohatou historií patří jeskyně Výpustek. Jeskyně se nachází dva kilometry od centra městyse Křtiny směrem na Adamov. Pokud se vydáte pěší chůzí nebo na kole, můžete minout lom, který byl otevřený v 18. Století opatem Kryštofem Matuškou. Lom byl známý především těžbou červeného mramoru, kterým byl vyzdoben křtinský Chrám Panny Marie.
Veřejně přístupná jeskyně Výpustek je pyšní labyrintem temných chodeb, které byly vytvořeny ponorovou činností Křtinského potoka. Byly zde zaznamenány nálezy kostí pravěkých zvířat. V roce 1669 Jan Ferdinand Hertold vypracoval práci s názvem Tartaro-Mastix Moravie, ve které popisoval otvory chodeb a propastí do nichž se dosud nikdo neodvážil vstoupit. Právě proto je jeskyně Výpustek svou tajuplností navštěvovanou mnoha turisty.
Jeskyně Býčí skála je druhou největší jeskyní v České republice. Nachází se v údolí 5 km od Křtin směrem na Adamov. Jeskyně Býčí skála se člení na starou a novou část. Hlavní chodbou jeskyně protéká Jedovnický potok, díky němu protékají jeskyní tzv. „velké vody“, které se opakují po 25 letech. Povodně ve Staré Býčí skále zabraňují vytváření významné krápníkové výzdoby. Krápníková výzdoba se nachází až v zadní části jeskyně. První podrobný popis jeskyně uskutečnil brněnský lékař J.F. Hertod v roce 1669. Ovšem největší objev představil Wankel, jeskynní svatyni. Po 130 letech objevu se rozhodlo, že objev je dosud největším z jeskyně z doby železné v celé Evropě. Jeskynní svatyně byla vzácná sovu architekturou, měla svoje žároviště, oltář, dláždění, modla i kovárnu a postupně v ní byly ukládány luxusní předměty. Jeskyně Býčí skála je bohužel veřejnosti nepřístupná. S povolením CHKO Moravský kras koná tradičně na jaře, tedy od poloviny května otevření jeskyně pro veřejnost.
Arboretum se nachází u silnice mezi městysi Křtiny a Jedovnice, asi 3 kilometry od centra Křtin. V roce 1928 bylo Arboretum založeno profesorem tehdejší Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně. Celá rozloha Arboreta Vám nabízí louky kolem potoka s jedinečným rybníkem. V Arboretu se nachází unikátní sbírky z tisíce druhů dřevin, dále 25 dřevěných soch a sousoším a nově zbudované rašeliniště a vřesoviště. Všechny tyto unikátní sbírky si můžete projít rekreační, výchovnou stezkou Chvála stromů. Arboretum Křtiny je zpřístupněno veřejnosti od dubna do října ve dnech otevřených dveří.
Rybník Olšovec se nachází 5 km od Křtin ve městysu Jedovnice, kam lze dojet autem, autobusem či na kole krásnou přírodou. Rybník je využíván v letním období k rekreaci a sporotvnímu rybolovu. Každoročně se zde pořádají mezinárodní závody motorových člunů. Oba břehy nabízejí promenádní chodníky, travnaté pláže a pozvolný vstup do vody. Na pláži najdete půjčovnu loděk a šlapadel.
Novinkou je v Moravským krasu je Singletrail, což jsou úzké přírodní stezky pro horská kola, citlivě zasazená do terénu, na které zažijete opravdovou zábavu. Dobrodružství na stezkách si mohou užít začátečníci i pokročilí. Můžete si vybrat celkem vybrat ze tří okruhů podle délky trasy a náročnosti.
Propast Macocha
Propast Macocha je největší propastí svého druhu nejen v České republice, ale i ve střední Evropě. Nachází se 12 kilometrů od Křtin směrem na Ostrov u Macochy. Na okraji propasti jsou celkem dva vyhlídkové můstky, horní a spodní můstek a právě z horního můstku se Vám naskytne pohled do 174 metrové hloubky této propasti. Ze spodního můstku můžete vidět dno propasti, protože spodní můstek se nachází 92 metrů od dna propasti. Dnem propasti protéká říčka Punkva, která napájí dvě jezírka, horní a dolní jezírko. Horní jezírko je hluboké 13 metrů a spodní jezírko je hluboké 49 metrů. První nadšenec, který bádal tajemství propasti Macocha byl Lazar Schopper v roce 1723. Po mnoha bádání byla v roce 1914 zpřístupněna Punkevní jeskyně.
Punkevní jeskyně získala svou popularitu díky tomu, že návštěvníkům umožňují dostat se až na dno propasti Macocha a zároveň podniknout plavbu na lodičkách podzemní říční Punkvou. Prohlídkou můžete vidět největší stalaktit jeskyní- Strážce, Stalagmitovou chodbu a známé dno propasti Macocha. Dále lodičkou po podzemní říčce Punkvě se můžete pokochat pohledem na první, druhé a třetí jezero, které je nejkrásnějším jezerem Moravského krasu. Punkevní jeskyně můžete navštívit od měsíce ledna do měsíce října.